Chiloe a Pto. Montt
V 10 h rno jsme se nalodili na trajekt Naviera Austral a za hustho men jsme vyrazili do mlhy nad moem smrem na msto Queln na ostrov Chilo. Bhem ptihodinov cesty koukme stdav na moe a na Mission Impossible (to kdy u je na palub moc zima). Pistn na ostrov Chilo je pro ns po Chaitnu docela ok: barevn domy, lidi na ulicch, asfaltovan silnice a autobusy jezd kadou hodinu. Rovnou tedy nastupujeme do jednoho z nich a nechvme se odvzt do hlavnho msta Castro. Ostrov Chilo je zelen se spoustou vesniek a devnch kostel, tak se vyjasnilo a svt slunko. A na ty palmy to vypad jako krajina kolem Miroovic.
V est odpoledne jsme dorazili do pjemnho msta Castro. Sehnali jsme levn ubytovn u pna v hosterii Ñand a dali si vtenou veei. Po blim ohledn ternu jsme zjistili, e kajaky jsou momentln vypjen a e to mme zkusit ztra brzy rno v tetovacm salonu. Brzy rno rozumj v 11. Na severu v Ancudu ale pr maj kajaky tak a stejn tam chceme jet na tuky, tak to zkusme tam.
Fotky
Kdy jsme jednou na Chilo, byla by hanba neprohldnout si alespo jeden z mstnch devnch kostel. Kdy jsme v informacch zjistili, e do Dalcahue, kde jeden tak maj, jezd mstn linky co tvrt hodiny, je rozhodnuto. Pedtm jsme ale jet navtvili mstn katedrlu. Zven oplechovan a nijak zvl vyhlejc kostel pekvapiv uvnit skrv krsnou devnou katedrlu. Zajmav je, e oplechovn je stylizovno do cihel a ne do vudyptomnch indel. Kostel je uvnit vymylen tak, e svtlo z kopule dopad na olt a cel kostel je krsn nasvcen. Tak ns zaujala socha jistho svatho s jekem v nru. Devn nemluvn bylo toti odno do sluivch pletench blolutch dupaek a epice - aspo mu nebyla zima.
Z autobusovho ndra pro "rural" linky se za pr drobnch nechvme odvzt do Dalcahue. Mstn kostel je devn i navenek, ubnit je ale daleko prost ne ten v Castru. V zadnm traktu maj mal "museo", v praxi mstnost s "vcma, co jsme nali na pd a vypadaj starobyle". Snaha se ale cen, tak jsme jim do pokladny hodili pr drobnch. Na nbe (Dalcahue le v jednom z etnch moskch zliv a je zde pvoz na ostrvek Achao) jsme poobdvali namazan housky, kter zapjme dusem z mstnho obchdku Barba Roja, kter nm prodal pn vypadajc pesn jako na vvsce - s kloboukem, rudmi vousy (barba roja) a divokm vrazem v tvi. Jet chvli pozorujeme cvrkot v pstavu a vracme se do Castra, odkud nm jede autobus na sever do Ancudu.
V tomto pstavnm mst jsme potvrt odpoledne a hned zaneme obret mstn informan stediska, abychom si zajistili program. V nrodnm informanm centru nm dosti neschopn pan dv tipy na ubytovn a co se informac o tucch te, doporuuje nm jet kamsi linkou a tam se zeptat. My ale vme, jak me vypadat doprava v Chile po sezn, a tak tuto informaci okamit vypoutme. Podobn to vypad s moskmi kajaky: mme jet do Chepu (autobus tam jede tikrt tdn, nebo linkou smr Castro a potom pky po silnici cca 8 km). Sice j pmo v kanceli vis plakt inzerujc agenturu, kter kajaky m a provozuje, ale to j nevyvd z mry. V ulici, kde m bt zmnn agentura, jsme ale nali jenom smek, bandu kolaek ve sluivch uniformch, pevnost a smeku polodivokch ps, kte se pokoueli zakousnout kad projdjc auto.
Volme tedy do Chepu, jak je to s tmi kajaky a dozvdme se, e kajaky sice maj, ale normln n. Tak to mme doma taky. Vydvme se tedy na przkum . 2, jak za tuky. Informace se dost li, nkte tvrd, e tuci u odjeli, ale nakonec jsme byli spn a u mstn cestovky jsme si za 9000 CLP/os rezervovali na ztra vlet za tuky. Ubytovali jsme se u starho pna v rezidenci O'Higgins za 5000 CLP/os se sndan a vhledem na moe a vyrazili jsme hledat agenturu, kter, jak jsme zjistili v jinm infocentru, se pesthovala. Tam se bohuel dozvdme, e momentln jim chyb instruktoi, take hon za kajaky opravdu uzavrme. Aspo e budou ti tuci. Veer jsme se jet proli po mst a zapadli do mstnho grillu na lehce podprmrn bifteky.
Fotky
Pinguinerie jsou na malch ostrvcch kousek od behu. Tady ns idi pedv mstnm rybm, dostaneme vesty a vklad o tom, co vechno uvidme a meme vyrazit. Ryb ns nakld na mal vozk, kterm ns peveze k pes vodu k loce (jeden z Kanaan trefn poznamenv, e takhle se vozili odsouzenci ke gillotin) a vyrme. Konverzace a vklad je opravdu zbavn: j a Ma umme z cestovatel nejlpe panlsky (!) a ryb nem zuby. Komunikace je opravdu vtipn, kdy si myslm, e vm, co pn k, pekldm ve do anglitiny a za kadou informaci dodvm "aspo myslm, e to kal". Cestou jsme tedy vidli tuky humboltovy i magellanovy, kormorny, jaksi kachny a mosk vydry.
Po nvratu do Ancudu jsme se vybavili zsobami na cestu do Puerto Montt a vyrazili na autobusov ndra. Tam u na ns ek dav kolaek, kter se vrac na vkend dom, ale my jsme mli i mstenky, take v narvanm autobuse sedme. Na trajektu pes moe zahldneme jet nkolik tuk a ernch delfn.
V Pto. Montt se jet na ndra nechme odlovit pan nabzejc ubytovn u sebe doma za 6000 CLP/os. se sndan. V podveer jsme vyrazili do msta shnt dal informace, co nm znan zkomplikoval fakt, e v celm centru vypadla elektina, a tedy i internet. Vyrazili jsme tedy na mstn ryb trnici Anglemo. Se zjmem prohlm ryby vech druh a tvar i dal mosk potvory, Ma se dr stranou. Po nvratu do centra u elektina funguje, take po konzultaci s internetem volme jako dal destinaci msteko Pucn. Jet jsme si zali na veei a za hustho det se vracme do domku, kde spme.